High Line je jeden z nejnovějších veřejných parků na Manhattanu, o kterém se teď hodně mluví. Nadzemní pěší zóna, dlouhá 1,45 míle (2,33 km), vznikla na místě zrušené železniční trati, po které se z přístavu na západním pobřeží ostrova přiváželo zboží do fabrik a obchodů v Chelsea a vedlejší čtvrti Meatpacking. Jednalo se především o mléko, maso a jiné produkty v syrovém stavu. Po čase však trať ztratila na důležitosti a byla zrušena v roce 1980, kdy tudy projel poslední vlak.
Jen díky úsilí několika místních nadšenců High Line nebyla zbořena, jak bylo původně plánováno a nově vzniklá pěší zóna s parkem je dnes považována za jednu z nejlepších ukázek měnícího se města a jeho urbanizace.
Pěší zóna nad ulicemi Chelsea byla otevřena v roce 2009 (první část) a dokončena v celé své délce v roce 2014. Proto o ní ve starších průvodcích nenajdete zmínku, případně jen zobrazenou její část.
Nejbližší metro se nachází na rohu 8. třídy (avenue) a 14. ulice (street) a staví tam hned čtyři linky (A, C, E a L). K High Line se od metra nejlépe dostanete po ulici Gansevoort, s mnoha butiky a restauracemi. Na rohu s ulicí Washington byste již neměli přehlédnout široké schodiště – vstup na High Line.
Moderní budova, která se tyčí nad vstupem do parku a která rozhodně také stojí za návštěvu je Whitney Museum of American Art .
My to vzali trochu z jiné strany a ještě před vstupem do parku jsme prošli kolem hotelu Standard, u kterého se právě toho dne konala malá výstava zvířat. Taková jarní akce pro děti. Takže jsme ani my neodolali a udělali si tam krátkou zastávku!
Nadzemní park High Line se line od 14. až k 34. ulici mezi výškovými domy, které kdysi bývaly továrnami a sklady, a které byly v poslední době přeměněny na luxusní apartmány a kanceláře. Zde si rozhodně uspokojíte i šmírácké choutky. Dokonce můžete nahlédnout i do oken ateliéru Giorgio Armani.
High Line je zajímavá nejen pro ty, kteří rádi nakukují do cizích obýváků, ale prý i z botanického hlediska. Alespoň o tom mluvil průvodce skupinky, kolem které jsme prošli, a jehož část výkladu náhodně zaslechli.
Zajímavý je i pohled do ulic pod vámi, které při procházce míjíte. Z výšky má hned všechno jinou, tak trochu neobvyklou perspektivu.
Na High Line se během roku konají pravidelné výstavy pod širým nebem, různé akce, najdete tam i stánky se suvenýry. Je to i úžasné místo na relaxaci na lavičkách a lehátkách, které byly speciálně navrhnuty a vyrobeny pro High Line.
Mnoho návštěvníků si zde v klidu vychutná i přinesené jídlo s sebou. Okolí High Line je totiž vyhlášenou gurmánskou oblastí a v její blízkosti se nachází i neméně známý Chelsea Market.
To byl ostatně i náš plán a před samotným výstupem na High Line jsme zamířili právě tam. Nevím, zda to bylo tím, že byl zrovna víkend, ale bylo tam tak narváno (doslova a do písmene), že jsme se po pěti minutách rozhodli změnit plán a halu v přízemí jen projít a vyjít na druhém konci ven. Také to nebyl nejšťastnější nápad… Po většinu cesty jsme šli krokem a na čerstvý vzduch se dostali až po dobrých dvaceti minutách.
Z toho, co jsem přes ten dav zahlédla, mi Chelsea Market připomněl londýnský Camden Town. Ráda se tam vrátím, ale příště raději bez toho davu. Pokud je to vůbec možné…
Po přejití High Line v celé své kráse a délce, jsme se již řádně hladoví rozhodli nevracet zpět do Chelsea, ale pokračovat nahoru po 9. třídě směr Pekelná kuchyně, tedy vedlejší čtvrť Clinton, zvaná také Hell´s Kitchen. Na mapě jsem si totiž našla, že se tam nachází další „market“. Přehlédla jsem však slovo „flea“, takže místo nabídky chutného pouličního jídla, nás čekaly stánky se starožitnostmi a bleší trh. Ostatně nabídka byla místy opravdu „pekelná“!
Nezbylo naplat a místo pikniku pod širým nebem jsme nakonec zapluli do nejbližší italské restaurace!