Brooklynské výšky s trochou akce i romantiky

Na tuhle brooklynskou čtvrť, která se proslavila, nejen úžasnými pohledy na dolní Manhattan, ale také svými slavnými obyvateli, jsem byla nesmírně zvědavá. Moje očekávání byla vysoká.

První dojem však bylo mírné zklamání. Když poprvé přecházíte po Brooklynském mostě, jste plni dojmů z toho dechberoucího výhledu. Jenže sotva přijdete na druhý břeh řeky, krásný výhled se najednou ztratí. Před vámi se objeví nevzhledné budovy a most zdá se nemá konce. Nebo my ho někde prošvihli. Řeka byla už dávno za námi, ale dobrých deset minut jsme museli ještě pokračovat betonovým koridorem mezi pruhy hlavní silnice do nitra Brooklynu. Nebylo prostě úniku.

Dalších deset minut nám trvalo, než jsme se zase vrátili zpátky k řece, kam jsme měli původně namířeno. Ani tahle cesta mě dvakrát nenadchla. Stále mi chybělo to něco, co by tuhle čtvrť dělalo výjimečnou a oddělovalo od průměrnosti.

Brooklynská promenáda? Rozhodně bod k dobru. Pokud toužíte po fotce z časopisu, tak to je právě „to“ místo. Pokud by se konala soutěž o nejfotogeničtější místo New Yorku, tohle by bylo přinejmenším v Top pětce. Ani já se snad nikdy nenabažím tohohle pohledu.

Překvapilo mě, jak vysoko jsme byli nad řekou. Tam jsem teprve pochopila odkud název „heights“ tedy výšky.

Po promenádě jsme nejprve došli zpátky k Brooklynskému mostu a sešli až dolů k řece. Tam se to už hemžilo skupinami turistů. Kromě pěšího přechodu přes most, nebo využití metra, můžete zvolit, méně tradiční, ale o to atraktivnější příjezd vodním taxi. Jedna ze zastávek je právě u úpatí mostu.

Až se sem vrátíme v letních měsících, rozhodně musím ochutnat zmrzlinu z Brooklyn Ice team company (a pak ji porovnám s tou z Čínské čtvrti 🙂 ). Prodávají ji v bílém domečku, přímo pod mostem. Tentokrát tam byla příliš dlouhá fronta. Zrovna totiž dorazila turistická skupinka a všichni se hezky poslušně seřadili jeden za druhého.

Vzpomněla jsem si hned na svou práci průvodkyně. Rychlý pohled na hodinky. Brooklynský most nad námi, čas na zmrzlinu – deset minut, foto na promenádě – raději patnáct. Za dvacet osm minut odjezd k další destinaci!

Pro milovníky restaurací s výjimečným výhledem je tu River Café s naprosto úžasnou předzahrádkou. Ta mě snad nadchla ze všeho nejvíc. Samozřejmě i tady platí, že za výhled se připlácí a v tomto případě to platí trojnásob.

Ta ekonomičtější možnost, je zakoupit kafe s sebou a zabrat jeden z barevných stolků se židlemi na promenádě přímo u řeky. Budete tak mít stejný luxusní výhled a zadarmo. Už jsme si tam naplánovali na jaro piknik.  Byla by opravdu škoda, nenavštívit tohle místo častěji. Právě tam se mi při pohledu na věžáky před námi znovu dostavil pocit: Vážně jsem v New Yorku!

Když jsem se však dívala ze země nahoru na most nad námi, najednou jsem si nebyla jistá, zda bych tu cestu po úzké pěší zóně nad několika proudovou silnicí, chtěla ještě jednou absolvovat. Stejně jako u jiných turistických atrakcí, kterou Brooklynský most bez diskuzí je, tudy oběma směry proudí obvykle dav, který sem tam musí uskakovat před projíždějícími cyklisty. Chvílemi tam není prostor ani pro jednu ze zúčastněných stran.  Tak nějak se z toho vytratila ta filmová romantika.

Aby náš zážitek byl ještě více umocněn, nečekaně jsme byli svědky i nechtěné akce jako vystřižené z amerického seriálu. Aneb newyorská PD ve vodě, ve vzduchu i na mostě.

Zatímco jsme si vychutnávali odpolední kapučíno a kochali se pohledem, nějaká osoba se vyšplhala na jeden z pilířů přímo nad vozovkou na Brooklynském mostě! Lidé jak ze země, tak z mostu přihlíželi nečekané podívané a mobily cvakaly a vše natáčely. Bylo to tak trochu jako nějaké surrealistické divadlo. Sedíte na židličce u řeky, usrkáváte si kafe z kelímku a pozorujete záchrannou akci na mostě nad vámi. I tohle je New York.

Naštěstí to dobře dopadlo a my pokračovali dál v našem průzkumu téhle brooklynské čtvrti. Vrátili jsme se na Brooklynskou promenádu a prošli ji skoro až do konce.

Po procházce si na konci můžete dát něco na zub v útulných restauracích a kavárnách na Montague street. Nebo si projít místní obchůdky. Rozhodně bych doporučila zkusit čokoládové fondge z Chocolate faktory café. Výborný!

Být v Brooklyn Heights  a nepočkat si na západ slunce, by byl přímo hřích. Stačí zabrat jednu z laviček na Brooklynké promenádě a vychutnat si tu úžasnou podívanou, která snad nikdy nezevšední. Dobrá. Slunce nezapadá zrovna nad Manhattanem, ale více nalevo, kde se jižně nachází ostrov se sochou Svobody. I tak mě nakonec napadlo, že bych si na takovýhle každodenní pohled rychle zvykla. Jen najít těch 8 miliónů dolarů na koupi jednoho z domů, který jsme odpoledne zahlédli  v nabídce místní realitky!